Gig ekonomika tedy vytváří situaci, kdy pracovníci nesou všechny rizika spojená s nezaměstnaností, nemocí nebo neplánovanými výpadky příjmů. Tento nedostatek ochrany v oblasti sociálních práv je jedním z nejkritizovanějších aspektů gig ekonomiky.
Reklama
Nerovnováha mezi firmami a jednotlivci
Dalším významným problémem gig ekonomiky je nerovnováha mezi silou, kterou mají pracovníci, a firmami, které provozují digitální platformy. Zatímco pracovníci často nesou většinu rizik (nejistota příjmu, absence práv, závislost na platformě), platformy mají značnou kontrolu nad podmínkami, které určí, co bude a co nebude součástí pracovního vztahu.
Platformy jako Uber, Airbnb, nebo DoorDash mají obvykle velmi silnou vyjednávací pozici, protože ovládají přístup k trhu a kontrolují podmínky, za jakých pracovníci mohou vykonávat svou práci. Tyto společnosti mají často možnost změnit pravidla, například upravit algoritmy pro rozdělování zakázek nebo změnit podmínky, za jakých mohou pracovníci vykonávat svou činnost, aniž by se pracovníci mohli bránit.
Dále, pracovníci v gig ekonomice často nejsou považováni za zaměstnance v tradičním smyslu slova, což znamená, že nemají nárok na benefity, které by jim zajišťovalo tradiční zaměstnání. Tento stav vyvolává otázky ohledně spravedlivosti pracovních podmínek a rovnováhy mezi pracovními právy a zisky, které platformy generují.
Potřeba regulace a ochrany práv pracovníků
Jedním z hlavních problémů, který se v souvislosti s gig ekonomikou v současnosti řeší, je nedostatečná regulace. V mnoha zemích dosud neexistují jasná pravidla, která by chránila pracovníky v gig ekonomice a zajistila, že budou mít stejné pracovní práva jako ti, kdo pracují v tradičním zaměstnaneckém poměru. Mnohé vlády se nyní zaměřují na tvorbu legislativy, která by upravila podmínky pro pracovníky gig ekonomiky a zajistila jim určitou ochranu, například v oblasti minimální mzdy, nároku na dovolenou a zdravotní pojištění.
