Zvýšená opatrnost nebo impulzivita: Trauma může způsobit, že se člověk stane buď velmi opatrným a vyhýbavým, nebo naopak impulzivním a riskujícím. Někdo, kdo prošel traumatem, může mít tendenci se přehnaně chránit před opakováním podobného zranění, což může vést k přehnané opatrnosti ve všech rozhodnutích. Na druhé straně se může vyskytnout i opačný extrém, kdy se člověk stane impulzivním, protože se snaží uniknout pocitům bolesti a zranitelnosti spojeným s traumatem. Tato neschopnost vyvážit opatrnost s impulzivními reakcemi může vést k činům, které nejsou vždy racionální nebo prospěšné.
Fyzické a emocionální reakce: Trauma, zejména pokud bylo opakovaně prožíváno nebo bylo velmi intenzivní, může mít silné fyzické a emocionální důsledky, které ovlivňují naše rozhodování. Lidé, kteří prožili traumatické zážitky, mohou mít tendenci reagovat na určité situace s velkým zneklidněním, frustrací nebo jinými silnými emocemi, což může ovlivnit jejich schopnost činit rozvážná rozhodnutí. Například při konfrontaci s konfliktními situacemi mohou traumatizované osoby reagovat přehnaně, což vede k unáhleným a nepromyšleným rozhodnutím.
Pocit ztráty kontroly: Trauma často přináší pocity ztráty kontroly nad vlastním životem. Tento pocit moci nad našimi rozhodnutími může být velmi frustrující a může nás přimět činit rozhodnutí, která nám dávají alespoň dočasný pocit moci. Bohužel tato rozhodnutí jsou často motivována spíše snahou o vyhnutí se bolesti než o skutečném prospěchu pro náš život.
Opakování destruktivních vzorců: Trauma může vést k opakování destruktivních vzorců v našich rozhodnutích a chování. Lidé, kteří prošli traumatickými událostmi, se mohou neúmyslně ocitnout v situacích, které připomínají jejich minulou bolest. Například mohou volit partnery, kteří mají podobné vlastnosti jako ti, kteří je v minulosti zranili, nebo se dostávají do pracovních situací, které jsou emocionálně vyčerpávající. Tento cyklus opakovaných rozhodnutí může bránit v osobním růstu a uzdravení.
